Literatura v češtině
Monografie
MARŠÁLEK, Zdenko – VORÁČEK, Emil a kol. Interbrigadisté, Československo a španělská občanská válka: Neznámé kapitoly z historie československé účasti v občanské válce ve Španělsku 1936–1939. Praha: Historický ústav AV ČR; Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2017. 330 s. ISBN 978-80-7286-312-9 (HIÚ); ISBN 978-80-7285-206-2 (ÚSD).
Pozornost autorského týmu je zaměřena na méně známé či opomíjené aspekty španělské občanské války a mezinárodních brigád, a zejména pak na životní osudy československých dobrovolníků. Publikace je zpracována mezioborově, podíleli se na ní autoři z různých společenskovědních disciplín. Publikace je tematicky rozdělena na dvě hlavní části. První zahrnuje širší kontext dobové španělské, světové a československé politiky, mezinárodní intervence a vztahu velmocí ke španělské občanské válce; zařazen je také aktuální historiografický přehled variability přístupů, metod a zpracování tématu. Druhá část je věnována československým dobrovolníkům mezinárodních brigád, s důrazem na jejich životní osudy před- a po zapojení do bojů ve Španělsku (obtíže při ilegálním náboru v Československu, působení za druhé světové války, osudy po osvobození Československa a po komunistickém převratu v roce 1948. Samostatné téma odrazu španělské občanské války v kultuře ilustruje přehledová kapitola o české (československé) překladové literatuře a soubor reprodukcí plakátů ze španělské občanské války ze sbírek Národního archivu v Praze. Kolektivní monografii doplňují faksimile původem z ruských archivů, zachycující souhrnné statistiky interbrigadistů, zpracované v roce 1940 pro orgány Kominterny.
RAJLICH, Jiří a MAJTENYI, David. Jan Ferák a ti druzí: českoslovenští letci, interbrigadisté a letouny v občanské válce ve Španělsku 1936-1939. Cheb: Svět křídel, 2012. ISBN 978-80-87567-07-4.
V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Vedle pěšáků, dělostřelců, tankistů či zdravotníků byli mezi nimi i letci. Jména jako Ferák, Bolfík, Král, Vejvoda, John, Gabula, Soušek, Taláš a další kdysi vyzdvihovala komunistická propaganda. Byli to uvědomělí protifašističtí bojovníci, kteří dříve než ostatní poznali, kde je jejich místo, jak tvrdila? Anebo žoldáci, dobrodruzi a desperáti, jak kontrovala druhá strana? Co je ve skutečnosti do Španělska přivedlo a jak se tam dostali? Jak si tam vedli? A jak vůbec skončili? A bojovali tam skutečně všichni jako letci? Sestřelil legendární Jan Ferák na madridské obloze opravdu oněch sedm nebo dokonce šestnáct frankistických protivníků, jak se léta traduje nejen u nás, ale i v zahraničí? A jak to bylo s jeho sestřelením nad Mallorkou? A s výslechy na berlínském gestapu? Na tyto a mnoho dalších otázek se vůbec poprvé pokouší odpovědět tato kniha. Ve svém úvodu sleduje také politické a organizační pozadí vzniku interbrigád, popisuje podíl čs. občanů, kteří zde vytvořili několik národních jednotek, a líčí i jejich složité a značně rozporuplné válečné i poválečné osudy. Knihu uzavírá kapitola o spletité cestě, jakou se do Španělska – navzdory mezinárodnímu embargu – dostalo více než padesát čs. vojenských letounů. V konfliktu, který v mnohém předznamenal 2. světovou válku, je nakonec používaly obě na smrt znepřátelené strany.
MAJTENYI, David a RAJLICH, Jiří. Říkali jim Španěláci. Cheb: Svět křídel, 2022. ISBN 978-80-7573-099-2.
V Mezinárodních brigádách ve Španělsku bojovalo více než 2200 československých občanů. Mezi zahraničními dobrovolníky tvořili osmý největší kontingent – po Francouzích, Italech, Polácích, Američanech, Němcích, Jugoslávcích a Belgičanech. Říkali jim prostě španěláci. Mohlo by to navozovat dojem, že i jejich osudy byly víceméně stejné, nebo alespoň podobné. Přestože většinu z nich sice na Pyrenejský poloostrov zavedly podobné motivy, realita, zvláště ta následná, byla v turbulentním 20. století ale podstatně barvitější. Naprostá většina z těch, kteří přežili Španělsko, boje na frontách 2. světové války i nacistické věznice a koncentrační tábory se v roce 1945 vrátila do vlasti, kde začal vznikat lidově-demokratický režim. Z velké části šlo o členy komunistické strany a není nijak překvapivé, že mnozí z nich již tehdy začali utvářet její pretoriánskou gardu. Ze všech „španěláckých“ osudů jsme vybrali čtyři – tři české a jeden slovenský, především však komunistické. Byly stejně neobyčejné, ale do značné míry víceméně docela charakteristické i pro osudy ostatních „španěláků“: docela určitě dramatické, ve všech případech plné vzestupů a pádů. Bohuslav Laštovička, Ladislav Holdoš, Josef Pavel a Osvald Závodský, čtyři známá jména. Ale známe je doopravdy?
MOTL, Stanislav. Peklo pod španělským nebem: Čechoslováci ve španělské občanské válce 1936-1939. Praha: Rybka Publishers, 2017. ISBN 978-80-87950-47-0.
S odstupem mnoha desetiletí se Stanislav Motl vydal do Španělska. Aby hledal stopy dávných bojů. Aby pátral po hrobech, které zavál čas. Aby odkrýval zapomenuté osudy a příběhy. Výsledkem je tato kniha. „K napsání této knihy mě také inspiroval v Čechách poměrně známý člověk, který svého času prohlásil, že lidé, kteří v letech 1936-1939, v čase občanské války ve Španělsku, bojovali a umírali v mezinárodních brigádách, byli „pouhými Stalinovými pohůnky a žoldáky Kominterny“. V té chvíli jsem si začal postupně vybavovat všechny ty někdejší interbrigadisty, případně i členy jejich rodin, s nimiž jsem se v uplynulých desetiletích měl možnost potkávat. Opět jsem si oživoval jejich vzpomínky na krvavé boje, jimiž ve Španělsku prošli. Znovu jsem v duchu naslouchal třeba i vzpomínkám na jejich poválečné osudy, včetně vyprávění o kriminálech, do nichž byli někteří z nich po roce 1948 uvrženi. Tehdy ve mně uzrálo rozhodnutí. A již o několik týdnů později jsem směřoval do Španělska. Pátrat, objevovat, natáčet, psát. Pokusit se, přímo na místě, lépe pochopit, jak to tenkrát opravdu bylo. Další cesty následovaly.“
Odborné články
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Legenda o republikánském leteckém esu Janu Ferákovi 1. část, Historie a vojenství, č. 1/2008, s. 4–34.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Legenda o republikánském leteckém esu Janu Ferákovi 2. část, Historie a vojenství, č. 2/2008, s. 4–31.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Export a využití československé letecké výzbroje v občanské válce ve Španělsku 1936–1939 1. část, Historie a vojenství č. 1/2012, s. 4–35.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Export a využití československé letecké výzbroje v občanské válce ve Španělsku 1936–1939 2. část, Historie a vojenství č. 2/2012, s. 4–29.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Vojenský a zalétávací pilot, interbrigadista Andrej Beleš (1899–1952), Než podmaníme vzduch… Zalétávací a zkušební piloti a výzkumné ústavy, Národní technické muzeum, Praha 2012, s. 109–124.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Leutnant Hans Sobotka aneb český letec sestřelen nad Bilbaem?, Historie a vojenství č. 1/2013, s. 86–97.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Jan Ferak: As de la aviación republicana. Mitos y realidades, Revista Espaňola de Historia Militar N°135 (2013), s. 61–73.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Říkalo se jim „španěláci“ – Českoslovenští interbrigadisté ve Španělsku 1936–1939, Válka REVUE č. 6/2014, s. 38–43.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Dělostřelci, tankisté, letci – Českoslovenští interbrigadisté ve Španělsku 1936–1939, Válka REVUE č. 7-8/2014, s. 26–30.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Vzestup a pád „španěláků“ – Českoslovenští interbrigadisté ve Španělsku 1936–1939, Válka REVUE č. 9/2014, s. 36–38.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Španělská stopa generála Josefa Pavla, Historie a vojenství č. 3/2016, s. 39–72.
David MAJTENYI: Osobnost Osvalda Závodského (1910–1954) s důrazem na jeho účast v občanské válce ve Španělsku, Moderní dějiny 24 č. 2/2016, s. 183–220.
David MAJTENYI: Španělská občanská válka (1936–1939) v dokumentech Archivu Národního muzea, Časopis Národního muzea. Řada historická 185 (3–4), s. 3–18.
David MAJTENYI: Od interbrigadisty k palubnímu střelci 311. peruti RAF – rotný Rudolf Bolfík (1913–1941), Moderní dějiny 25 č. 2/2017, s. 105–122.
David MAJTENYI: Z letových zápisníků rotmistra letectva Eduarda Šimka (1903–1957), Časopis Národního muzea. Řada historická 186 (1–2), s. 67–88.
David MAJTENYI: Ladislav Holdoš: interbrigadista ze Španělska jako „buržoazní nacionalista“ v procesu s Gustávem Husákem, Moderní dějiny 26 č. 2/2018, s. 161–203.
David MAJTENYI: „La senda espinosa de la vida del interbrigadista Rudolf Bolfík (1913–1941)“, Ibero-Americana Pragensia. AÑO XLVI – NÚMERO 2 – 2019 – PP. 19–39.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Bývalý dělostřelec ve službách strany, státu a parlamentu – Generál Bohuslav Laštovička (1905–1981) 1. část. Historie a vojenství č. 2/2019, s. 66–95.
Jiří RAJLICH – David MAJTENYI: Bývalý dělostřelec ve službách strany, státu a parlamentu – Generál Bohuslav Laštovička (1905–1981) 2. část. Historie a vojenství č. 3/2019, s. 60–93.
David MAJTENYI: Na československém nebi i ve španělských zákopech – Rudolf John (1912–2000). Marginalia Historica 2/2023, s. 9–57.
